Historie klubu

Vlašimský fotbalový oddíl, jak už je známo byl založen z jara roku 1922 a nesl název SK Vlašim. Tento klub byl založen zdejšími sokoly. Záhy (v roce 1923) však přišla konkurence v podobě klubu Rudá hvězda, ale asi po dvou letech tento oddíl zanikl. V roce 1924 byl opět vytvořen samostatný klub Viktorie Vlašim. A konečně v roce 1927 byl založen nový klub AFK Vlašim, na jehož tradici navazuje dnešní oddíl kopané ve Vlašimi. Všechny předchozí kluby, které byly založeny před založením AFK zanikly, zřejmě z nedostatku finančních prostředků. Tento oddíl AFK po několika opakovaných žádostech byl přijat a to až v roce 1939 do mistrovských utkání středočeskou župou.

Jinak ve 20. století největší úspěchy měl fotbalový oddíl Spartak, později Spartak BS Vlašim v 60. a 70. letech, o kterých v tomto článku bude ještě zmíněno. V roce 1966 poprvé v historii postoupila Vlašim (Spartak) do II. ligy. Tato druhá nejvyšší soutěž měla dvě skupiny. Skupina A byla pouze česká a skupina B moravsko-slovenská. V roce 1969  vznikla reorganizací jedna československá druhá celostátní liga a tato na tuto dobu velice kvalitní soutěž se hrála až do jara roku 1977. Vlašimský oddíl tuto československou soutěž hrál v ročnících 1969/70, 1974/75, 1975/76 a 1976/77. Jinak vlašimské barvy hrály ve 20. století druhou nejvyšší soutěž celkem devět ročníků. V roce 1977 po reorganizaci vznikly v Československu tři národní ligy (druhé nejvyšší soutěže). Česká skupina A, kterou hrála v té době Vlašim (Spartak BS) a česko-moravská skupina B. Druhá nejvyšší soutěž na Slovensku, Slovenská národní liga měla pouze jednu skupinu, a tím také tým, který hrál o postup oproti českým a moravským klubům byl určitě ve výhodnější pozici. Kvalifikaci hrál tým ze Slovenska pouze jednou, a to v roce 1978 právě s Vlašimí, která vyřadila vítěze česko-moravské skupiny B, VP Frýdek-Místek. V dalších letech již fotbalisté ze Slovenska kvalifikace o první ligu nehráli a postupovali přímo. V Čechách a na Moravě se hrála kvalifikace ještě tři sezóny a ze dvou vítězných celků postupoval jenom jeden.

Pouze v roce 1978 postupovalo do nejvyšší soutěže jen jediné mužstvo a další léta postupovala mužstva opět dvě. Ještě připomínám, že slovenský tým, jenž hrál v roce 1978 kvalifikaci o první ligu byly VSS Košice, které tento rok postoupily do nejvyšší soutěže.

Vlašim (tehdy Spartak BS) si kvalifikaci o postup do nejvyšší soutěže zahrála v roce 1978. Nejprve vyřadila VP Frýdek-Místek po výsledcích 1:1 (venku) a 1:0 (doma). Ve finále na Vlašim čekal tým VSS Košice, který vyhrál první zápas v Košicích 4:1 a také ve Vlašimi 2:1. Podotýkám, že drtivá většina lidí se domnívá, že od té doby Vlašim nikdy druhou ligu ve 20. století (druhou nejvyšší soutěž) nehrála, ale to je velký omyl. Když byl Spartak BS Vlašim v roce 1978 sesazen do divize, tak Vlašim ještě postoupila do druhé nebo-li České národní ligy ročníku 1979-80. V roce 2009 tedy vlašimský tým postoupil do druhé nejvyšší soutěže po 29 letech. 

To však nebyla jediná šance, kdy Vlašim hrála nebo mohla hrát o první ligu. První šance se naskytla v sezóně 1967-68, když Vlašim měla s postupujícími VCHZ Pardubicemi stejný počet 37 bodů a rozhodovalo skóre. Bohužel lepší skóre měly Pardubice, ale v dnešní době, kdy se skóre počítá jiným způsobem by postupovala Vlašim. Skóre se tehdy dělilo a rozdíl skóre byl 0,17. Vlašim měla skóre 56:24 a Pardubice měly 50:20. Vlašim měla k postupu blízko. V posledním kole hrála s Viktorií Žižkov a stačilo vyhrát 8:0, to se bohužel nepovedlo, vlašimští vyhráli 6:1. Zároveň v posledním kole porazily postupující VCHZ Pardubice, Duklu Cheb v Pardubicích 7:0. Prakticky o postupu však mohli hráči rozhodnout již v předposledním kole, ale na hřišti Mostu pouze remizovali 0:0. Pokud by tam Vlašim vyhrála, stačilo potom porazit Žižkov jakýmkoli rozdílem. Další úspěch přišel v sezóně 1974-75, kdy klub bojoval jako nováček o postup do nejvyšší soutěže, jenomže po remíze 2:2 s Prievidzou a následné prohře v Martině 0:3 se prvoligový sen bohužel rozplynul. Nakonec tým skončil na krásném třetím místě (první nepostupové místo) za postupujícími oddíly Lokomotivou Košice a Jednotou Trenčín.

Jednou v historii se také stalo, že druhou ligu kopala pražská Sparta. Stalo se tak v sezóně 1975-76 a zápas mezi Vlašimí a Spartou vysílala televize. Bylo to 16.listopadu 1975. Utkání nakonec skončilo remízou 1:1, když gól vsítil Jirka Dozorec a Petr Roubíček si dal smolný vlastní gól. Návštěva byla tehdy vysoká, na fotbal ve Vlašimi chodilo kolem pěti tisíc lidí a někdy i více. Na zápas se Spartou jich bylo dokonce kolem sedmi tisícovek.

Vlašimským fotbalistům se nedařilo pouze v lize. Úspěchů dosahoval tým i v národním poháru. Vlašim hrála dokonce dvakrát semifinále. První se odehrálo v sezóně 1967-68 se Slovanem Bratislava a Vlašim v Bratislavě Na Pasienkách podlehla 2:3. V této sezóně Slovan získal jako jediný československý tým v historii evropský pohár, když porazil ve finále slavnou FC Barcelonu 3:2, tedy stejným rozdílem jako Spartak Vlašim. V té době to byl pro vlašimský fotbal jistě nedoceněný úspěch. O deset let později sehrála Vlašim doma semifinále s Baníkem Ostrava a Baník tehdy zvítězil po vyrovnaném výkonu 1:0, když v předchozích kolech naši chlapci vyřadili dva prvoligové týmy. Ve vršovickém Ďolíčku Bohemians 1:0 a ve čtvrtfinále na domácí půdě pražskou Duklu 2:1 v prodloužení. 

V roce 2006 tým hrající divizi doznal změn. Došlo ke sloučení s kácovským klubem a vznikl tým pod názvem FC GRAFFIN Vlašim. Od té doby se vlašimský klub nadechl ke spanilé jízdě napříč divizí a následně i ČFL. V roce 2009 se nakonec po dlouhých 29 letech urodil postup do druhé nejvyšší fotbalové soutěže, kde se klub zařadil v posledních letech mezi stálé členy.

Dalším zlomem v historii vlašimské kopané byl v úvodu roku 2016 vstup nového partnera do klubu. Novým velmi významným sponzorem klubu se stala společnost Sellier & Bellot. Název společnosti se promítl do názvu klubu. Od února 2016 tedy vlašimský fotbal reprezentuje klub s názvem FC Sellier & Bellot Vlašim. Změnou prošlo i logo klubu a dresy hráčů.

Autor: Ivo Hruška. 

20. století:

Procházka, Matoušek, Kapusta, Hřebec, sourozenci Josef a Vráťa Koktovi, Polesný, Kokta Fr., Král, Vlček, Limberk, Kalenda, Legény, Liška, Štětina, Šafránek, Bílek, Slepička, Oščipovský, Savko, Borovička, Beran, Bartoň, Tramba, Obajdin, Šilhart, Hlaváč, Rajm, Hák, Voborný, Bouška J., Pavlíček, Macko, Voříšek, Votava, Čičatka, Zadák, Kocura, Ducký, Roubíček, Brothánek, Šimon, Krpal, Košař, Dvorský, Horáček, Pavliš, Dvořák A., Dozorec, Rott, Tupec, Musil, Lukeš, Pupp, Charvát, Bušek, Budil, Kňazík, Koukal, Urban, Melichar, Kavina, Rosický, Ivančík, Jarkovský, Hřebík, Vejvoda, Macháček, Kašpar, Vrabec, Brzák, Findejs, Hrkal, Stojan, Kotrba, Zákostelský, Kozel.

21. století:

Jindřich Skácel, Petr Císař, Lukáš Křeček, Zdeněk Vořechovský, Jiří Veselý, Tomáš Šilhavý, Dušan Lizák, Martin Jícha, Martin Schuster, Lukáš Droppa, Marek Jungr, Martin Kotyza, Marek Nešpor, Daniel Nešpor, Roman Švamberg, Miloslav Strnad, Milan Krmpotič, Martin Sus, Michal Toma, Jaroslav Starý, Martin Chudý, Vladimír Pokorný, Pavel Radoš, Viktor Budínský, Ondřej Průcha, Daniel Tarczal, Filip Nguyen, Pavel Vyhnal, Jan Jícha, Kamso Mara, Marco Túlio, Vojtěch Hadaščok, Patrik Le Giang, Ján Mizerák, Ahinga Selemani, David Skopec, Alexander Jakubov, Ilia Shabanov, Oskar Fotr, Milan Kadlec, Petr Plachý, Petr Průcha, Jakub Štochl, Filip Blecha, Daniel Kozel, Matěj Sváta, Ondřej Ruml, Marek Červenka, Václav Svoboda, David Broukal, Josef Řehák, Abdallah Gning, Jan Suchan, Aliou Diao, Solomon John, Petr Heppner.  

20. století:

Vojáček, Matoušek, Ženíšek, Čambal, Bican, Zahradník, Franěk, Forejt, Lanči, Pluskal, Bouška J., Hlaváč, Rybka, Vejvoda, Pružina.

21. století:

Karel Vesecký, Zdeněk Hašek, Milan Matejka, Boris Kočí, Roman Nádvorník, Luboš Urban, Martin Frýdek, Michal Horňák, Vlastimil Petržela, Martin Hašek, Petr Havlíček, Erich Brabec, Michal Mašek, Václav Hradecký, Daniel Šmejkal, Vasil Boev, Martin Hyský.